Proč většina nové hudby vychází právě v pátek?

Když se hodinová ručička překlene přes čtvrteční půlnoc do páteční, mnoho z nás, hudebních fanoušků, refreshuje profily svých oblíbených interpetů na všech streamovacích službách. Proč ale většina nové hudby vychází v jeden den a proč je to zrovna pátek?

Začneme nejdřív historií. Po desetiletích vydávání nové hudby se hudební průmysl kolektivně v roce 2015 rozhodl pro pátky, aby se pokusil o sjednocení a bojoval proti pirátství.

Vzhledem k tomu, že streamování stále nabývá popularity, pirátství a maloobchodní logistika již nejsou tak důležité, jak tomu bylo kdysi. Takže stojí za to, se zeptat: „Proč všichni stále vydávají hudbu ve stejný den? Nebylo by pro některé umělce a labely prospěšné vydávat v jiné dny v týdnu a vyhýbat se všem konkurencím, které to dělají každý pátek?“

„Úterý bylo pro USA vždy dnem vydávání, ale jiné země vydávaly hudbu v pondělí a jiné zas v pátek,“ vysvětluje Shanna Jade, ředitelka brand strategy v hudební distribuční společnosti Stem. „To znamenalo, že někdo v zemi s pondělním dnem vydávání mohl mít nahrávku k dispozici dřív, než fanoušci v jiných zemích a nahrát ji na pirátské stránky. Fanoušci v jiných zemích tak mohli pirátskou nahrávku získat dřív, než v den oficiálního vydání v dané zemi. V den oficiálního vydání už za daný produkt nemuseli platit.“

Nejpřesvědčivějším důvodem právě pro páteční den vydávání jsou Billboard charts. Časopis sleduje aktivitu písní a alb od pátku do čtvrtka. Vydáním v pátek získáte celý týden příležitostí na umístění v chartech. Takže písně nebo alba vydaná v pátek mají tu výhodu, že jsou sledovány po dobu všech sedmi dnů týdenního cyklu.

„Vydáním hudby v pátek jste si v podstatě umožnili vypočítání výkonu vaší hudby, jakmile začne jejich cyklus,“ vysvětluje Jade. „Pokud ale například vydáte v úterý, pak se za váš první týden považuje technicky pouze úterý, středa a čtvrtek – oproti celým sedmi dnům.“

Billboard žebříčky nejsou tak vlivné, jak bývaly, ale pro většinu vydavatelství jsou stále určitým měřítkem úspěšnosti.

„Vydavatelství často hrají jakousi chart hru,“ říká Chris Anokute, zakladatel zábavního startupu Young Forever Inc. „Týden nebo až měsíc hledají určitý podíl na trhu. Někdy je to z ješitnosti a ega. Chtějí říct ‚Právě jsme debutovali na prvních příčkách chartu, protože jsme vydali video, singl a dostali se do rádia během jednoho týdne. Od pátku do čtvrtka jsme vydali tohle všechno a dalo nám to tím pádem dobré místo v hudebních žebříčcích‘.“

Když byla většina nové hudby zakoupena v maloobchodních prodejnách, mělo z logistického hlediska smysl šířit alba každý týden ve stejnou dobu. Ale jak se průmysl postupně vzdaluje od fyzické formy, strategie vydávání má potenciál být více proměnlivá. Streamovací služby prozatím aktualizují většinu svých nových hudebních playlistů v pátek, což vybízí umělce a vydavatelství, aby tento den vydali také. I my aktualizujeme playlist novinek každý pátek. Najdete ho zde.

Struktura hudebního průmyslu se v posledních letech hodně změnila, ale moderní streamingová éra si stále půjčuje dost z té fyzické éry – zejména pokud jde o organizační strukturu a workflow. Anokute připouští: „Myslím, že hodně z toho je ze zvyku. Nikdy jsem o tom nepřemýšlel, abych byl upřímný, dokud se ke mně tahle myšlenka nedostala. Hodně z toho je určitě zvyk.“

Éra streamování je však stále relativně mladá a logistika digitálních vydání je mnohem flexibilnější než fyzické release days. Je pravděpodobné, že umělci a labely začnou postupem času experimentovat s různými strategiemi vydávání.

„Pokud to bude dál průmyslový standard, v pátek bude vždy release den,“ říká Jade. „Ale to neznamená, že to lidé nebudou zpochybňovat. Budeme se i nadále setkávat s mnoha umělci, kteří se rozhodnou zůstat nezávislými a dělat věci svým vlastním způsobem, budou zkoušet různé dny a strategie, což je dobře. Je důležité, aby umělci dělali to, co je pro ně nejlepší ve všech částech jejich podnikání. Aby převzali kontrolu nad vlastní kariérou – od data vydání, přes zavedení strategie do složení svého týmu – i když to nemusí být status quo.“