Amélie Siba: Hudba není o tom, jestli jsi horší nebo lepší než někdo, ale o osobitým rukopisu a vlastním stylu

Amélie Siba, jejíž jméno může chybně vyvolávat pocit, že je z ciziny, nám poskytla rozhovor o jejím vítězství v soutěži 1Band2Play, jejím novém albu nebo co si ráda dává ve svém oblíbeném podniku. Teprve sedmnáctiletá zpěvačka nás uchvátila svou intimní atmosférou na novém albu Dye My Hair, které stihla pokřtít v pražském Café V lese a v brněnském Kabinetu Múz.

Chtěla bych ti poblahopřát k vítězství v talentové soutěži hudebního magazínu Full Moon a festivalu Colours of Ostrava 1Band2Play. Jaké jsou tvoje pocity z výhry? Přeci jenom jsi zvítězila nad 82 interprety a hudebními skupinami..

Jsem moc vděčná a děkuju Full Moonu za jejich pomoc. Díky nim jsem moje nový album mohla pokřtít na místě, které se mi líbilo a toho si vážím. Já nejsem moc soutěživý typ. Samozřejmě mě to potěšilo, ale je důležitý koukat na takový soutěže s nadhledem. Hudba není o tom, jestli jsi horší nebo lepší než někdo, ale je o osobitým rukopisu a vlastním stylu. Já jsem se do té soutěže přihlásila náhodou, ani jsem nevěděla o co jde. Poslala jsem tam pár svejch písniček, vyšlo to a jsem za to moc ráda.

Letos v květnu jsi vydala své debutové album Dye My Hair. Jak dlouho trvalo nahrávání a s kolika lidmi jsi na něm spolupracovala?

Moje album vyšlo z potřeby něco vytvořit úplně sama, takže jsem na něm nespolupracovala skoro s nikým. Album vznikalo někdy od ledna až do dubna / května, přičemž během karantény jsem dodělávala posledních pár detailů.

Přestože by se to dalo udělat se spousty lidma, tak jsem hrozně pyšná, že to vzniklo takovýmhle osobním a intimním způsobem. Jediný, kdo se mnou na albu spolupracoval je můj přítel, který tam má čas od času nahrávky hlasu a taky mi fotil album cover.

V časopisu Respekt jsi se zmínila o tom, že název desky Dye My Hair pro tebe znamená nějakou změnu, ukončení etapy života. Co byla ta tvá změna?

(směje se) Je vtipné o tom mluvit v mém věku, přece jenom jsem dost mladá, ale nejedná se o žádnou konkrétní změnu. Je to spíš o uzavření některých mých záležitostí, protože každá písnička je o člověku v mém okolí, situaci v mém životě atd. Jelikož jsem se k tomu už nechtěla vracet, tak jsem to uzavřela tím, že jsem to dala všechno do takovýho balíčku, kterým je album a vypustila jsem to ven.

Tvé texty jsou v angličtině. Mě by zajímalo, jak jsi se tak skvěle naučila anglicky?

Můj táta vyrůstal v Anglii, ale anglicky na mě nemluvil. Spíš jsme tam často s rodinou jezdili a na mě to mělo určitý vliv. Asi do třinácti jsem moc anglicky neuměla, ale od té doby jsem často koukala na různé filmy, seriály, youtuberky a naučilo mě to.

Jaký byl tvůj první koncert? A kde to bylo?

Moje kamarádka organizovala nějakou akci, byl to pop-up a bylo to na sídlišti mezi panelákama. Byla jsem hrozně nervózní, protože to byl můj první koncert a bylo tam asi deset lidí. Všichni na mě koukali a tehdy to pro mě bylo docela strašidelný. Teď na to vzpomínám ráda.

A zpívala si svoje vlastní písničky, nebo covery?

Vždycky jsem chtěla zpívat jenom svoje vlastní, takže ano. Pamatuju si, že jsem tam zpívala zamilovaný táborovky.

Ty bydlíš v Praze, máš nějaký oblíbený podnik? A co bys tam čtenářům doporučila?

Tak teda udělám reklamu Bethesdě, což je taková hezká kavárna / bar na Letný na Kamenický (@bethesda_bar) a mají tam moc dobrý obědový risoto s kari a taky dělaj dobrý vajíčka.

Co ráda posloucháš?

Teď se mi líbí Sofia Bolt nebo třeba Ruby Haunt. Momentálně mě hodně ovlivňují takový ty hravý popový melodie a vždycky si říkám, že chci vytvořit něco složitého, ale stejně je nakonec hrozně zábavný dělat něco jednoduchýho. Člověka to pak o hodně víc baví, než když si má lámat hlavu nad něčím složitým a komplikovaným.

A když pomineme hudbu, co tě baví?

Já jsem docela zainterestovaná do užitého umění, sice jsem teď dlouho nic nedělala, ale baví mě se věnovat malbě. A druhou věc, kterou jsem zatím ani nezkoušela, ale hrozně ráda bych chtěla, je keramika.

Na co se můžeme v budoucnu těšit?

Na pořádný bangery (smích). Teď připravuji EP a jsem v šoku z toho, že jsem začala dělat na můj vkus hodně nadupaný věci, i když zas tolik to nadupaný není. Je to víc trsací. Já doufám, že se budete moct těšit na tancování, nechci úplně předbíhat, ale myslím si, že něco budete moct očekávat v lednu. 

Amélii Sibu můžete sledovat na Spotify, Youtubu a na jejím instagramu @amm.sib