Nothing But Thieves se na nové desce zlobí na Donalda Trumpa a celosvětovou situaci

V pořadí třetím studiovým albem v pátek Nothing But Thieves obohatili hudební svět. Deska se jmenuje Moral Panic a zní přesně tak, jak napovídá její název.

Tahle rocková partička vznikla před osmi lety v anglickém Sussexu, za dva roky poté se podepsali pod RCA Records a za další rok vydali debutové album. Na svém kontě mají už dvě velmi úspěšné desky Nothing But Thieves (2015), Broken Machine (2017) a jedno EP What Did You Think When You Made Me This Way? (2018). Před pár dny vydali desku třetí – Moral Panic (2020). V té vyjadřují své politické názory, ale brouzdají i romantickými texty. Kromě samotné hudby nás i velmi zaujaly jedinečné vizuály, které se postupně objevují v některých z videoklipů až po samotný cover.

Moral Panic začíná písničkou Unperson. Tu kapela do světa vypustila již na konci srpna a už ta prozrazuje charakter zbytku desky. Nothing But Thieves se stále drží ostřejších kytarových melodií a, oproti některým svým kolegům, se pořád nebojí lehce přitvrzovat.

Následuje Is Everybody Going Crazy? – úplně první ochutnávka, kterou mohli fanoušci slyšet už v květnu. Opět se ukazují výrazné kytarové riffy a velký koncertový potenciál. Turné k Moral Panic kapela oznámila nedávno. To se sice českých hranic nedotklo, ale za výlet aspoň do Mnichova to určitě stojí. Oba tyto tracky stojí na čele alba s monumentální silou, přičemž každý z nich využívá vliv svého mnohem dřívějšího zvuku splývajícím s chytlavým refrénem spojeným se zkreslením a reverbem, a to vše při poslechu hlasového neskutečného rozsahu zpěváka Connora Masona.

Stejnojmenný song Moral Panic je v pořadí třetí a začíná velmi zlehka. Hezky tak prostřídá hlasité kytary z předchozích dvou skladeb.

Nothing But Thieves si na tuto desku přizvali i Bucharest Symphony Orchestra, se kterým předělala aranže některých písní. Například v pořadí čtvrtou Real Love Song. Samotné symfonické aranže ale bohužel na desce nenajdeme. Vyšly separátně jako singly. Což je za nás docela škoda.

Z celkových jedenácti tracků jsme před samotným vydáním celé desky mohli dohromady slyšet pět. Avšak obavy z toho, zda kapela vydala jen ty nejsilnější a zbytek nebude tak dobrý, se ukázaly být úplně zbytečné. Již vydané ukázky jsou pořád silnými hráči a tak se rychle neomrzí a desku si poněkolikáté klidně pustíte vkuse bez přepínání

První polovina alba se chlubí písněmi, které pravděpodobně příští rok zaplní arény, střed alba se začíná vydávat klidnějším směrem. Skladby jako This Feels Like The End a There Was Sun oproti první polovině působí zpočátku bez života, ale jako mavnutím se změní v ty lehce oblíbitelné a melodické.

Song Impossible za měsíc a půl od vydání nasbíral přes tři miliony streamů na Spotify a poslední videoklip byl věnovaný právě jemu.

„Když jsme Cronnorovi řekli, že mu v novém klipu spoutáme ruce a hodíme ho do vody, byl z toho až překvapivě nadšený,“ popisují ho Nothing But Thieves.

Za nás je Impossible jednou z těch nejlepších písní za celou dobu existence kapely a doporučujeme si jí poslechnout v aranži symfonického orchestru nahrané v Abbey Road, najdete ji na YouTube.

Uši opět dostanou zabrat v předposlední Can You Afford to Be An Individual? Na to, že celé album řeší aktuální světovou situaci, tato skladba je rozhodně ta nejnaštvanější ze všech. Je v ní hodně ostře podána kritika uřadujícího prezidenta Spojených států. Při představě moshpitu na koncertě při téhle písni mi naskakují modřiny po těle samy.

„And you’re so scared of the people up in your fairyland
But how can you hate something you don’t even understand?
Oh, you’re a walking contradiction in a MAGA-hat
It’s where I wanna be, God bless the land of the free
So who are you to tell us where we do and don’t belong?
And who are you to tell us who to love and who to not?
Because your mother told ya you would win when you were young
Oh it’s a boy’s wonderland, we know it now“

Can You Afford to Be An Individual? – Nothing But Thieves

Celou desku uzavírá Before We Drift Away, která také ze začátku působí až dreamy dojmem a pár sekund před koncem vygraduje k smyčcům a bicím.

Nothing But Thieves dokazují, že jim jednoznačně patří místo v novodobém alternativním rocku. Této desce dáváme 9/10.