Co se děje před tím, než dáte vinyl do gramofonu?

Gramofonové desky jsou nosiče zvukového záznamu a do našich domovů už několik let přinášejí svou zvláštní atmosféru. Mezi námi je dokonce i mnoho vášnivých sběratelů. První nosič desek – gramofon – sestrojil před 130 lety francouzský básníkem a vynálezce Charlesem Crosem. Desky se na gramofonech pouštěly několik desetiletí. Pak ale přišy nové technologie a gramofony s vynilovými deskami ustoupily do pozadí. V poslední letech se ale vinylová móda vrátila!

Na rozdíl od dřívějších desek z gumy nebo z šelaku jsou dnešní gramofonové desky vyráběny z PVC. Typické vinyly mívají černou barvu, ale už jste určitě viděli i desky barevné. Desky mohou být lisovány jako jednobarevné, mohou být pokryty barevnými skvrnami, nebo je dokonce může zdobit obrázek, který je vložen a zalisován mezi dvě vinylové fólie.

A jak proces výroby vinylu probíhá? 

Na začátku výroby je premastering – klient přinese návrh, jak by měla deska vypadat a k tomu samozřejmě i nahrávku v digitální podobě. Při premasteringu se nahrávka pečlivě zkontroluje, aby pak na vinylu bylo vše tak, jak má.

Dalším krokem je mastering, při kterém se připraví matrice. Matrice se také někdy nazývá negativ. K výrobě matrice slouží nahrávací soustava. Ta připomíná vzhledem gramofon, ale na rozdíl od něj tady místo přenosky na konci ramene najdeme diamantový nůž. Nůž začne, při spuštění nahrávky, vyrývat spirálové drážky s hudebním záznamem. Tento proces trvá stejně dlouho, jako přehrání celé desky. Pokud je nahrávka dlouhá hodinu, vyrývání drážek negativu bude tvat stejně dlouhou dobu.

Výsledek se potom namáčí ve speciální lázni, která obsahuje maličké niklové kuličky. Měděnou matrici během chvíle obalí nikl, do kterého se skvěle otiskne vzor vyřezaný v negativu. Vznikne tak kopie z niklu, se kterou se dále pracuje a ta původní měděná část zůstává archivována. Tento proces se označuje jako galvanizace.

Po galvanizaci přichází čas na lisování. Při lisování jsou dvě možnosti postupu. Nejčastěji to probíhá s lidskou asistencí v manuálním lisu. Dvě matrice jsou upevněny v lisu, každá na jedné straně, mezi ně je vložena vinylová hmota. V této fázi se přidají i papírové etikety uprostřed. Jedna dávka této hmoty váží 140 nebo 180 gramů a při teplotě 200 °C je stisknuta tlakem 120 tun. Hmota se rozprostře a otiskne se do ní nahrávka. Zbývá už jen oříznout okraje vinylu, aby byl dokonale kulatý.

Tento krok lze ale provádět i v poloautomatických lisech. Tyto lisy zvládají dávkování hmoty i oříznutí přebytku vinylu.
Po vylisování se musí desky nechat vychladnout. Pár vychladlých vylisovaných desek pokračuje na kontrolu. Celé si je přehraje zvukový odborník, aby ještě před expedicí odhalil případnou chybu. Desky už potom zbývá pouze zabalit. 

A pak už si jen desku dát na svůj gramofon a užívat si návrat nenahraditelných vynilů.